POKUD SI TU POPRVÉ, ZAČNI ČÍST CESTOPIS OD ZAČÁTKU.
DOPORUČUJI
KDE SE LEVNĚ UBYTOVAT: Levná varianta ubytování s pěkným pokojem i snídaní je kousek od nádraží Hua Lamphong v Your Place guesthouse. Ceny se pohybují okolo 500 Bahtů. Wi-fi je samozřejmost. Pro více info klikni na hotel.
CO NAVŠTÍVIT: Určitě se podívej do čínské čtvrti kousek od hlavního vlakového nádraží v Bangkoku, Hua Lamphong. A ochutnej nějaké čínské jídlo. Nebo se projeď metrem tři zastávky do Lumpini parku.
NA CO SI DÁT POZOR: Na hlavním nádraží Hua Lamphong je docela dost bezdomovců, kteří za tebou budou chodit a budou žebrat a otravovat.
Den 3 – Chinatown
Wat Pho už čeká. Jdeme teda směrem k řece Chao Phraya k molu, odkud jezdí loď přímo před Wat Pho. Lístek stál jenom 3 bahty, což nám přišlo divný. A taky že jo, byl to převoz jen na druhou stranu řeky. Kupujeme teda správný lístky a jedeme si to parádní lodí bez jakékoli zácpy přímo před Wat Pho. :)
Chrám Wat Pho je nejstarším chrámem v Bangkoku. Hlavní atrakcí je 46 metrů dlouhá a 15 metrů vysoká socha ležícího Buddhy, která je uvnitř budovy. Museli jsme si vyzout boty a mít dlouhé kalhoty, aby nás k soše pustili, ale stojí to za to! Taky se v komplexu nachází nejuznávanější centrum pro výuku tradiční thajské masáže. Kdo má certifikát na thajskou masáž z Wat Pho, tak je master.
Komplex je dost velký a kromě obří sochy ležícího Buddhy je tam plno dalších menších soch nebo hrobky králů dynastie Chakrí.
Po cestě zpět k lodi jsme ochutnali pečenej banán a musím říct, že je to dobrůtka. Po návratu na hotel jsme rychle sbalili věci, protože jsme chtěli odjet do národního parku Khao Yai. Ještě jsme si sedli kousek od Khao San road na jídlo a mezí tím čekáním na obsluhu se stala věc, o které nesmíme nikdo mluvit. :D Ale dopadlo to tak, že jedna ožralá thajka dostala deštníkem, pak rozmlátila hrnek o zem a pak ještě několik minut po tom co odešla, se z dálky ozývaly její výkřiky. :D
Jakmile byl od ní klid, dali jsme si pěkně nudlovou polívečku a Kuba si dal fried rice. Ochutili jsme si naše jídla pomocí Prik Nam Pla, to jsou nasekaný chilli papričky zalitý v rybí omáčce. To nebyl dobrej nápad. Když Kuba ochutnal první kousek, hned dostal škytavku, rýmu a říká mě: “NEJEZ TO!!!!” :D No prostě jsem ho neposlechl a ochutnal jeden mini kousíček, pak nastalo peklo! Okamžitě plameny z huby, rýma, slzy v očích a najednou i krev z nosu. Byl to brutální vzorek. :D
Po pálivé pochoutce jsme hledali odvoz na autobusové nádraží. Žádnej taxík nás nechtěl vzít, chtěli nás ošmelit, ale mi se nenechali a to by se jim už nevyplatilo. Pak nás napadlo jít k řece Chao Phraya a od tam jet pár zastávek poblíž vlakového nádraží, odkud by měl jezdit vlak do Khao Yai taky.
Zas tak blízko nás ta loď nevyhodila teda. Museli jsme aspoň pul hodiny ještě pěšky, než jsme došli na vlakové nádraží Hua Lamphong. Na nádraží nám thajka řekla, že všechny vlaky jsou dnes už obsazený, takže změna plánu a ubytováváme se kousek od nádraží.
Kousek od nádraží je známá čínská čtvrť Chinatown. Zrovna byli oslavy čínského nového roku 2557 a tak byla všude hromada stánků a výzdob. Poprvé jsem tam narazil na durian, asijské smradlavé ovoce, a tak jsem ho hned musel vyzkoušet. Je to lahodná věc a doporučuji všem! :)
Kousek od našeho hotelu je stanice MRT (metro). Jeli jsme se projet dvě zastávky na Lumphini park. Bylo to tam plný demonstrantů, jejich stanů, na silnicích byly barikády a někdo tam něco přednášel na pódiu thajsky.
Prošli jsme Lumphini park, ale už se stmívalo, takže to byla rychloakce. Spíš jsme pak šli kousek od parku na ulici Patpong. Všude plno padělanýho zboží, bary s thajskyma tanečnicema, hodně lidí tam na ulici prodávali vibrátory a další pomucky. :D
Po cestě zpět na náš hotel jsme chvílu kecali s thajcama, co popíjeli místní whiskey Mekong. Tak jsme od nich ochutnali, docela to ušlo.
Video ze třetího dne:
Komentáře